Redukční pobyt v nemocnici na „Karláku“ byl na dva týdny a byl fajn, jídla bylo fakt málo, ale bylo dobrý. Za ty dva týdny jsem zhubla 7 kilo. Jo a taky se potvrdilo, že mám těžkou spánkovou apnoi…to jsou zástavy dechu při spánku, měla jsem 40-50 zástav za hodinu, takže jsem vyfasovala přístroj s kyslíkovou maskou a s tím musím každý den spát. Masku mám nasazenou na nose, od ní vede hadice až k přístroji, takže vypadám jak slon s nejdelšim chobotem na světě. Už jsem si na to zvykla, tak mi to ani nepřekáží. Né, že bych s chobotem spala jako ostatní třeba 8 hodin v kuse, spím tak 3 hodiny, pak jsem většinou tak hodinku vzhůru protože nemůžu usnout a pak ještě tak tři hodiny spím. Podle doktorky mám průměrnou délku spánku pět a půl hodiny. Ale ten spánek je aspoň bez zástav dechu a neohrožuje mně na životě.
Po redukčním pobytu jsem od svojí nutriční, teda nutriční terapeutky, dostala spoustu informací a taky nový jídelníček nastavený na 6 900 Kj, stáhla jsem si aplikaci kalorické tabulky a čas pro zdraví, který jsem sdílela jak s nutriční, tak s doktorkou. A začala znovu….Hubnutí se znovu pěkně rozjelo a během půl roku jsem zhubla 35 kilo. Pak znovu přišlo co vždycky– zastavilo se to a váha ne a ne se hnout dolů. Začala jsem být samozřejmě nervózní, protože tohle už jsem dobře znala…..
Nutriční mně ….stejně jako tenkrát doktorka na OB klinice …ujistila, že je to normální a mám vydržet…..jenže se opakoval naprosto stejný scénář, jako vždycky – asi 9 měsíců váha stála a pak se to zhouplo směrem nahoru a začala jsem přibírat. Šla jsem za nutriční i obezitoložkou pro radu co s tím, ptala jsem se, jestli si nemám jídlo trochu ubrat, nebo naopak trochu přidat, nebo jestli bych zase nemohla na ten redukční pobyt, prostě….nějakou změnu, aby se hubnutí zase nastartovalo, ale bohužel žádnou radu jsem nedostala a na redukční pobyt jsem neměla nárok, takže jsem od nich šla jak spráskaný pes. Doma jsem pak sedla k internetu a začala sledovat videa lidí co se snažili zhubnou a taky spoustu videí výživových poradců. Tak nějak jsem doufala, že natrefím na někoho, kdo to má stejně jako já a možná zjistím, kde pořád dělám chybu, nebo prostě v čem je ten zakopaný problém. Bez valného úspěchu. Internet je plný spíš mladých holek, co chtějí zhubnout třeba 10 kilo, některý i 30 kilo, ale nenašla jsem nikoho podobného věkem a váhou.
Nechtěla jsem to vzdát a tak jsem kontaktovala známého výživového poradce, pana Petra Havlíčka a zaplatila si u něj konzultaci. Bylo to fajn a vlastně teprve on mi vysvětlil jak funguje tělo a co je to bazální metabolismus. Řekl mi, že se svou váhou je můj bazální metabolismus asi 9 700 Kj a že je běžná praxe u morbidně obézních, že se kalorický příjem sníží i pod ten bazál, ale není to dlouhodobě udržitelné, protože tělo se pak adaptuje, zvykne si – a v tu chvíli váha stojí…no a když dál a dál dostává tělo míň, než je bazál, tělo začne energii hromadit protože se bojí, že už to nezvládne – no a začne se znovu přibírat… – mně tak známá písnička…. Taky říkal, že musím něco udělat se svým spánkem, protože když blbě spím, tělo nedokáže regenerovat a tak ani hubnout.
Šla jsem od něj naprosto zmatená a dlouho jsem doma přemýšlela co s tím….
Když jsem nutriční navrhla, aby sme zvýšili kalorický příjem, skoro se vyděsila…takž mám jít proti doporučení nutriční? A obezitoložka nabízí buď bariatrickou operaci, nebo prášky na hubnutí. Váhám, jestli je zkusit….A co se týče spánku, nevím co s tím, protože doktorka žádnou radu neměla, jen nabídla prášky na spaní a to teda brát nechci, jsou to srágory…. Tak jsem si zkusila pořídit brýle proti modrými světlu a melatonin, ale zatím bez velkého zlepšení.
Noooo, takže teď jsem tak nějak…víte kde……..tam nééé, myslela jsem na mrtvým bodě….
Sumíruju si v hlavě, že bych si zvedla energetický příjem aspoň na bazál….možná si od doktorky nechala napsat ty prášky na hubnutí a zkusila přidat víc pohybu.
Až si to pořádně promyslím, tak se zase ozvu….to by v tom byl čert, abych to prokletý kolečko s jojo efektem nezlomila!…. 🙂
Deník baculky 